S blížícím se termínem 8. srpna, který stanovil americký prezident Donald Trump pro Kreml k zastavení bojů na Ukrajině, Washington stupňuje ekonomický tlak na Moskvu – a našel si nový cíl: prodej ruské ropy Číně.

Omezení objemu ruské ropy nakupované Čínou se stalo nečekaným bodem sporu v probíhajících obchodních jednáních mezi USA a Čínou ve Stockholmu, kde se obě strany snaží vyřešit řadu sporů, aby se vyhnuly vysokým clům a dosáhly širší obchodní dohody.

Washington, frustrovaný odmítnutím minulých pokusů ruského prezidenta Vladimira Putina o ukončení války na Ukrajině, doufá, že získá další vliv tím, že Moskvě zastaví příjmy v řádu miliard dolarů.

„Americká administrativa si uvědomila, jak zásadní je prodej ruské ropy do Číny,“ řekl Dennis Wilder, bývalý hlavní poradce Bílého domu pro Čínu za prezidenta George W. Bushe, v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Liberty. „Bez tohoto prodeje by se dalo říci, že ruská ekonomika by už mohla zkolabovat.“

Přesvědčit Peking, aby vyhověl žádosti USA, se však ukázalo jako obtížné. Čínští představitelé během probíhajících jednání odmítli snížit nákupy ropy pro zemi. V reakci na to americký ministr financí Scott Bessent naznačil možnost 100% cel.

V prohlášení zveřejněném minulý týden na platformě X reagovalo čínské ministerstvo zahraničních věcí na hrozbu dalších cel: „Čína bude vždy zajišťovat bezpečnost svých dodávek energie způsobem, který bude sloužit jejím národním zájmům. Nátlak a nátlak ničeho nedosáhnou. Čína bude pevně bránit svou suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy.“

Bývalí úředníci a energetickí analytici, kteří hovořili s RFE/RL, uvedli, že ačkoliv Čína pravděpodobně úplně nepřestane nakupovat ruskou ropu, může být ochotna dočasně omezit nákupy jako gesto dobré vůle – zejména v době, kdy se Peking a Washington snaží finalizovat obchodní dohodu, která by mohla připravit cestu k potenciálnímu summitu mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, pravděpodobně v říjnu.

„Peking se může rozhodnout tiše omezit svůj měsíční dovoz ruské ropy,“ řekl Wilder, „ale neočekávám úplné snížení ani žádné oficiální oznámení, pokud k němu dojde.“

Přestane Čína nakupovat ruskou ropu?

Úspěch Washingtonu v přesvědčování Pekingu k omezení nákupů ruské ropy závisí na výsledku složitých obchodních jednání probíhajících ve Švédsku, která mají za cíl dosáhnout dohody do 12. srpna.

Kromě tlaku na ruskou ropu Washington také požádal Čínu, aby zastavila dovoz íránské ropy, na kterou jsou nadále uvaleny americké sankce. Írán v současnosti do Číny dodává více než 90 % svého vývozu ropy.

Analytici odhadují, že Rusko dodává zhruba pětinu celkového dovozu ropy do Číny.

Trump také zesílil tlak na Indii, která se od rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 střídala s Čínou jako největší kupující ruské ropy.

V příspěvku na Truth Social ze 4. srpna Trump uvedl, že „významně“ zvýší cla na Indii kvůli nákupům ruské ropy, poté, co dříve pohrozil 25% clem na indické zboží.

Omezení čínského a indického dovozu ruské ropy by mělo pro Moskvu skutečné finanční důsledky, ale analytici poznamenávají, že Peking má také vliv na Washington.

Americká administrativa v současné době naléhá na Čínu, aby nakupovala více amerického zboží – včetně pokročilých amerických technologií. Trump a Bessent také vyzvali Čínu, aby zmírnila podmínky pro americké společnosti působící v zemi a zvýšila nákupy amerických energií.

Čína však také využila své kontroly nad dodávkami minerálů vzácných zemin – skupiny prvků nezbytných pro vše od baterií pro elektromobily až po pokročilé vojenské technologie – k tomu, aby od Washingtonu vynutila ústupky.

To bylo patrné v červenci, kdy USA zmírnily omezení vývozu leteckých motorů a čipů H20 pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia výměnou za to, že Peking zrušil svá vývozní omezení na vzácné zeminy.

Nadměrný tlak na ropnou otázku by mohl ohrozit pokrok dosažený v obchodních jednáních mezi USA a Čínou.

„Peking ukázal, že jeho omezení vývozu vzácných zemin jsou silnou zbraní,“ řekla v rozhovoru pro RFE/RL Maria Shagina, vedoucí pracovnice Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně. „Americká administrativa nebude chtít toto křehké uvolnění napětí ohrozit.“

Jakou páku má Washington proti Číně?

Peking se také může zdráhat podniknout jakékoli kroky, které by mohly poškodit ruské válečné úsilí na Ukrajině.

Čína je jedním z nejbližších spojenců Moskvy. Putin a Si těsně před rozsáhlou invazí v únoru 2022 vyhlásili „partnerství bez omezení“. Zatímco Peking se zdržel poskytování smrtící vojenské pomoci, čínské firmy dodaly většinu zboží dvojího užití, které Moskvě umožnilo doplňovat rakety, drony a další munici po celou dobu války.

V červenci čínský ministr zahraničí Wang I řekl šéfce zahraniční politiky EU Kaji Kallasové, že Čína nemůže akceptovat ruskou porážku ve válce, protože by to Washingtonu umožnilo zcela přesunout pozornost na Čínu. Toto prohlášení poprvé zveřejnil deník South China Morning Post a později jej potvrdilo RFE/RL.

Analytici tvrdí, že návrh zákona Senátu, který by se schválil oběma stranami, by se mohl stát také nástrojem nátlaku v jednáních USA s Čínou.

Navrhovaná legislativa by zavedla cla až do výše 500 % pro země, které podporují ruskou válečnou mašinérii nákupem ruské ropy a plynu – přičemž hlavními cíli by byly Čína a Indie. Vynucování takových opatření – pokud by byla schválena – by však znamenalo prudkou eskalaci napětí.

Peking mezitím zvažuje své možnosti. Zatímco zvažuje omezení dovozu ruské ropy, snaží se také nalákat americkou administrativu sliby o posílení investic v USA a zvýšení dovozu amerických energetických a zemědělských produktů.

Joe Webster, expert na energetické vztahy mezi Čínou a Ruskem z Atlantické rady, uvedl, že je pravděpodobnější, že Čína zvýší své nákupy energií z USA, než aby omezila ruskou ropu.

„Zvýšení dovozu energie do USA je přímočarý krok, který může Čína snadno podniknout,“ řekl. „Snížení ruského dovozu je mnohem větší výzvou – výzvou, která by Rusku způsobila skutečné škody, a Peking zjevně nechce, aby Moskva válku prohrála.“

Přesto i tento krok nemusí být možné přijmout.

Čínští představitelé se již dlouho obávají, že by USA a jejich spojenci mohli zadusit ekonomiku země tím, že by jim omezili přístup k zahraniční ropě. To donutilo Čínu investovat stovky miliard dolarů do podpory domácí produkce a vybudování největšího průmyslu elektromobilů na světě.

„Peking se nechce na nikom spoléhat – ani na Rusku, a už vůbec ne na Spojených státech,“ řekl Webster. „Takže tato žádost bude přijata s váháním.“

Bitcoin ve středu mírně poklesl a zůstal pod tlakem, protože přetrvávající nejistota ohledně amerických cel a zpomalující se ekonomický růst drželi obchodníky opatrné vůči rizikovým aktivům.

Největší kryptoměna světa k 0:54 východního času (04:54 GMT) klesla o 0,8 % na 113 467,7 USD a zůstala tak poblíž nejnižší úrovně za zhruba měsíc, které dosáhla začátkem tohoto týdne.

Ceny kryptoměn obecně klesly, jelikož krátké oživení altcoinů ztratilo na dynamice kvůli slabé chuti k riziku.

Bitcoin a další kryptoměny zůstaly také zranitelné vůči dlouhodobému vybírání zisků po silných nárůstech zaznamenaných v červenci.

Novogratz: Firmy zaměřené na bitcoinové státní dluhopisy možná dosáhly vrcholu

Michael Novogratz, zakladatel společnosti Galaxy Digital (TSX: GLXY) a prominentní zastánce kryptoměn, v úterý varoval, že trend zakládání společností zaměřených na držení bitcoinu a zlepšování svých rozvah možná dosáhl svého vrcholu.

„Otázkou nyní je: Které ze stávajících společností se stanou giganty?“ řekl Novogratz během konferenčního hovoru o výsledcích hospodaření firmy za druhé čtvrtletí.

Varoval, že velký počet společností držících bitcoinové a etherové státní dluhopisy by mohl odradit nové účastníky od vstupu do sektoru kvůli „nedostatku kyslíku“, pravděpodobně s odkazem na omezení likvidity a omezené možnosti financování na současném trhu.

Jeho komentáře přicházejí v době, kdy několik společností získává kapitál prostřednictvím emisí akcií, aby investovaly do bitcoinu – s cílem napodobit úspěch společnosti Strategy (NASDAQ: MSTR).

Společnost Michaela Saylora zůstává největším institucionálním držitelem bitcoinů a zaznamenala masivní nárůst tržní hodnoty, protože investoři hledají bitcoinovou expozici prostřednictvím jejích akcií. Strategy získala desítky miliard dolarů prostřednictvím několika emisí akcií, které byly všechny určeny k nákupu bitcoinů.

Přesto nedávné nákupy společnosti Strategy – spolu s novými účastníky, jako je japonská Metaplanet Inc. (TYO: 3350) – nestačily k zastavení poklesu ceny bitcoinu.

Bitcoin čelí odporu na úrovni 116 000 USD, technické signály se stávají medvědími.

Bitcoin v neděli nalezl podporu poblíž svého 50denního exponenciálního klouzavého průměru (EMA) na úrovni 113 058 USD, v následující den se mu podařilo mírně zotavit a přiblížit se k dolnímu konsolidačnímu pásmu na úrovni 116 000 USD. V úterý však kryptoměna čelila mírnému poklesu poblíž této úrovně odporu a ve středu zůstala pod 114 000 USD.

Pokud se 50denní EMA na 113 058 USD neudrží jako podpora a bitcoin uzavře na denní bázi pod svým předchozím rekordním maximem 111 980 USD, mohl by se pokles rozšířit až k opětovnému otestování klíčové psychologické podpory na 110 000 USD.

Na denním grafu se index relativní síly (RSI) po neproražení neutrální úrovně 50 pohybuje na hodnotě 44, což naznačuje, že medvědí momentum sílí. Mezitím index konvergence a divergence klouzavých průměrů (MACD) od 23. července vykazuje medvědí průsečík, což je signál, který zůstává v platnosti a podporuje klesající trend.

Pokud se však bitcoinu podaří udržet nad svým 50denním EMA na 113 058 USD, je stále možné zotavení směrem ke klíčové úrovni rezistence na 116 000 USD.

Ceny ropy ve středu vzrostly z pětitýdenního minima zaznamenaného předchozího dne, jelikož se obchodníci zaměřili na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit vyšší cla na Indii kvůli nákupům ruské ropy a také na větší než očekávaný pokles zásob ropy v USA.

Futures kontrakty na ropu Brent do 9:36 GMT vzrostly o 90 centů, tj. o 1,3 %, na 68,54 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 92 centů, tj. o 1,4 %, na 66,08 USD.

Oba benchmarky v úterý klesly o více než 1 dolar a uzavřely na nejnižších úrovních za pět týdnů, což znamenalo čtvrtou seanci ztrát v řadě.

Ashley Kelty, analytička společnosti Panmure Liberum, uvedla: „Ceny ropy dnes rostou, protože trhy čekají na reakce Indie a Číny na hrozbu sekundárních sankcí.“

Dodala: „Očekává se, že Indie by mohla omezit nákupy ruské ropy, i když si nemyslím, že se to úplně zastaví – země dosahuje z levné ruské ropy mimořádných zisků.“

Trh podpořila Trumpova obnovená hrozba v úterý, že uvalí vyšší cla na Indii kvůli jejím energetickým obchodům s Ruskem. Indie patří spolu s Čínou mezi největší odběratele ruské ropy.

V souvisejícím vývoji dorazil ve středu do Moskvy americký vyslanec Steve Witkoff s mimořádnou misí, jejímž cílem je dosáhnout průlomu ve válce na Ukrajině – pouhé dva dny před Trumpovým termínem, kdy Rusko musí souhlasit s mírovou dohodou, jinak mu budou uvaleny nové sankce.

Analytici společnosti Roth Capital Markets v úterý večer napsali: „Celkově vzato zůstává výhled rusko-ukrajinského konfliktu nejistý, ale probíhající válka a hrozby eskalace cel pravděpodobně udrží ceny ropy v blízké budoucnosti na stejné úrovni, dokud se neukáže potenciální dopad těchto cel na vývoz ropy.“

Dodali: „Očekáváme omezený dopad na ruský vývoz ropy, protože se domníváme, že Čína dokáže absorbovat drtivou většinu ruské ropy.“

Trh také našel podporu v poklesu zásob ropy v USA minulý týden. Podle dvou zdrojů s odkazem na data Amerického ropného institutu z úterý zásoby klesly o 4,2 milionu barelů.

Toto číslo daleko převyšuje spotřebu 600 000 barelů, kterou agentura Reuters předpovídala v týdnu končícím 1. srpna.

Giovanni Staunovo, analytik společnosti UBS, k tomu uvedl: „Včerejší data API, která ukazují pokles zásob ropy v USA, podpořila ceny,“ a dodal, že „obavy z narušení dodávek v důsledku napětí mezi USA a Indií jsou již zahrnuty do ceny trhu.“

Americký dolar se ve středu držel v rámci svého nedávného obchodního rozmezí, jelikož se investoři rozhodli zůstat neutrální po další vlně slabých ekonomických dat z USA a před nadcházejícím jmenováním prezidenta Donalda Trumpa do rady Federálního rezervního systému.

Trump v úterý uvedl, že do konce týdne rozhodne o kandidátovi, který nahradí odcházející členku představenstva Adrianu Kuglerovou, a zúžil užší výběr pro příštího předsedu Fedu – který má nahradit Jeromea Powella – na čtyři kandidáty.

Ve stejný den data ukázala, že aktivita v sektoru služeb v USA v červenci nečekaně stagnovala, zatímco vstupní náklady vzrostly nejrychlejším tempem za téměř tři roky, což zdůrazňuje ekonomický dopad Trumpových cel, které také začínají zatěžovat zisky firem.

Obchodníci však byli opatrní při vstupu do nových pozic, dokud se neujasní směr Federálního rezervního systému, a to uprostřed rostoucích obav, že by se do tradičně rezervovaného a nezávislého světa měnové politiky mohla vkrádat stranická loajalita.

Dolar naposledy vůči japonskému jenu posílil o 0,1 % na 147,78, zatímco euro se drželo stabilně na 1,1577 USD. Britská libra klesla o 0,1 % na 1,329 USD.

Francesco Pesole, stratég banky ING, ve své výzkumné poznámce napsal: „Trumpovy veřejné útoky na Úřad statistiky práce (Bureau of Labor Statistics) ohledně revizí údajů o zaměstnanosti zatím neměly na trh zásadní dopad, ale bude příznačné, zda se nový kandidát na předsedu Fedu bude k tomuto narativu chovat podobně. Pokud k tomu dojde, mohlo by to podnítit obavy z odpojení Fedu od oficiálních dat – scénář, který považujeme za jednoznačně negativní pro dolar.“

Přestože se dolar tento týden pohyboval klidně, měna se dosud nevzpamatovala z pátečních prudkých ztrát – největšího jednodenního poklesu za téměř čtyři měsíce – po zveřejnění znepokojivé zprávy o zaměstnanosti.

Trump minulý týden odvolal komisařku BLS Ericu McEnturferovou po zveřejnění červencové zprávy o zaměstnanosti.

Dolar vůči koši měn posílil o 0,1 % na 98,785, což je stále hluboko pod pátečním maximem 100,25, kterého dosáhl těsně před zveřejněním údajů o počtu pracovních míst v nezemědělském sektoru.

Trhy stále počítají s 86,5% pravděpodobností snížení sazeb Fedem v září, přičemž do konce roku je zahrnuto uvolnění o zhruba 56 bazických bodů.

Data, jako například úterní index PMI pro sektor služeb ISM, však zdůrazňují složitost výzvy Fedu – vyvažování cenových tlaků způsobených Trumpovými celami se známkami oslabování americké ekonomiky.

Ray Attrill, vedoucí oddělení devizové strategie v National Australia Bank (NAB), uvedl: „Index služeb ISM jasně zavání stagflací… a to je z hlediska dopadů na měnovou politiku dvousečná zbraň.“

Dodal: „Prozatím si myslíme, že trh projevuje přílišnou důvěru v to, že zářijový krok je hotovou věcí.“

Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly, přičemž výnos 10letých dluhopisů vzrostl o 4,2 bazického bodu na 4,238 % a výnos 2letých dluhopisů vzrostl o 2,9 bazického bodu na 3,774 % po aukci tříletých dluhopisů v hodnotě 58 miliard dolarů, kterou analytici považovali za relativně slabou s poměrem nabídkového krytí k krytí 2,53.

Tento týden jsou naplánovány další aukce, včetně středečních desetiletých dluhopisů v hodnotě 42 miliard dolarů a čtvrtečních 30letých dluhopisů v hodnotě 25 miliard dolarů.

Mimo jiné měny vzrostly australský a novozélandský dolar o 0,3 %, přičemž australský dolar dosáhl 0,64895 USD a novozélandský dolar 0,59181 USD.